Příští pondělí odlítám na dva měsíce do USA za svojí sestrou Luckou... zvláštní pocit... Poletím poprvé v životě letadlem, sama. Netrpím žádnou panickou hrůzou, ale včera jsem se přistihla, jak několik vteřin zírám na fotografii Boeingu 767-200, kterým poletím, a představuju si ho ve vzduchu... ... ... Tak jsem se na to radši dívat přestala a myšlenky jsem záměrně zavedla jinam, abych se nemusela trápit:-)
Zatím nějak nevím, jestli se tam těším, protože jsem v Americe nikdy nebyla a tak nevím, co čekat. Těším se na to, že si udělám vlastní názor a samozřejmě se moc těším na Lucku, Roba, Carol, Bartona, Stacy... a další lidi:-) Těším se, že si s Luckou vynahradíme ty měsíce, kdy spolu být nemůžem.
Pro orientaci, abyste věděli, kde budu:
Témata
(ne)studuji
(14)
amerika a já
(46)
family
(126)
FO OD
(47)
christmas time
(24)
in l-o-v-e
(112)
la la la
(39)
learnin´ to fly
(20)
minolta
(4)
miriam en france
(23)
my dva
(17)
napsané
(66)
our first
(33)
photography
(231)
pregnancy
(12)
rodinné radosti
(121)
svatební
(9)
two of us
(18)
v očekávání
(12)
wedding photography
(9)
written
(66)
Archiv
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
jeee ty se mas, hned bych jela taky ... no ale budu trcet doma ...taky dobry :) tak se tam mej krasne a pis na blog :)
tyjo neboj....rychle se to rozjede, zadrncá to, chvíli se cítíš jako s hlavou nad záchodem.....a ... letíš do božího prostoru :-)
Neboj, ten pohled na zemi z takové výšky stojí za ten hnusný pocit zvednutého žaludku. Doufám, že si to za tou velkou louží užiješ a nepotkáš tam nějaký americký cvoky... papa
Hele tak mě napadlo budeš moct bejt na icq i tam nebo jejich operační systémy icq nepodporujou?Hroch
Okomentovat