Archiv

sobota 9. srpna 2008

Čechy krásné... aneb Jak vyhnat turisty z Jizerských hor

Dneska jsem se vrátila z Jizerskejch hor, kde jsem byla na dovolený s pardubickým sborem. Měli jsme se tam moc pěkně, tamní příroda mě fascinovala, stejně jako ty krpály, který jsme museli šlapat na kolech:-)

Jak už jsem zmínila, měli jsme s sebou kola, na kterejch jsme podnikli dva výlety (30 a 40 km) a řekla bych, že oba jsou nezapomenutelný. O tom prvním jsme pak ještě často mluvili hlavně díky nechtěný zajížďce, posléze povýšený na „Řehákův okruh“, kterou jsme se po hodině jízdy vrátili tam, kde jsme už byli a kam jsme vážně znovu jet nechtěli… :-) Druhá vyjížďka se nám vryla do paměti pro výhledy, který jsme díky krásnýmu počasí měli, taky kvůli tomu výbornýmu borůvkovýmu koláči, kterej jsme si dali k večeru na Hřebínku a v neposlední řadě díky jedné zdánlivě nenáročné zatáčce někde u Hrabětic v podání Janky a jejího „Jééééééé…“ :-)

Dost podstatnou roli v našich výsledných dojmech z Libereckého kraje hrálo turistické a dopravní značení, které má v těchto místech velice podprůměrnou až nedostačující podobu. Trasy a odbočky vyznačené na mapě jsme za žádnou cenu nemohli najít. Na silnicích např. směrem z Liberce do Jablonce to je taky dobrodružný – na jedný křižovatce se člověk zaraduje, že je tam směr, kterým jet, ale co je to platný, když u následujících 2 rozcestí žádný značení není… Připadalo mi to občas jako vtip. Moc jsme se u toho ale nezasmáli, spíš nám to celou dovolenou znepříjemňovalo a nazvali jsme to sami pro sebe způsobem, jak vyhnat turisty z Jizerských hor;-)

Rozhodně nejzábavnějí stráveným odpolednem bylo to středeční, kdy jsme vyrazili do Janova nad Nisou na letní bobovou dráhu. Jezdilo to pěkně, ale neměla jsem úplně bezpečnej pocit… Jsem asi rozmazlená – naposledy jsem na něčem podobným byla ve švýcarském Lenzerhaide a tam to přeci jen mělo jinou úroveň…
Vedle bobový dráhy byla ale ještě takový gumový nafukovadlo, vypadalo to jak obrovská peřina… Neodolali jsme možnosti takovýho vybití a hlavně tý ceně – za 30Kč jsme mohli blbnout, jak dlouho jsme chtěli. Strávili jsme tam asi hodinu a úplně z nás lilo. Na původně plánovaný výlet už jsme neměli chuť, sílu ani čas:-)
(Chtěla jsem tady uveřejnit video skákajících jedinců, ale když jsem ho zhlédla znovu okem čtenáře, který o tom opravdu JEN čte, rozmyslela jsem si to, protože účastníci tam působí značně slabomyslně a já je nechci kompromitovat... :-))

Nutno také podotknout, že jsem se celej ten tejden cejtila jak hypochondr – pořád mě něco bolelo. Přijela jsem s nějakým podrážděným žaludkem, přidala se k tomu neposlušná střeva (naštěstí žádný drama:-)), po pár dnech se mi znovu začala odírat levá tvář od rovnátek, což mě bolí doteď… Na druhý cyklo-túře mě chytaly záda a předposlední den mě – podle mého názoru - naprosto nesmyslně rozbolel pravej pant (to taky ještě nepřestalo). Kdybyste v těchto symptomech odhalili nějakou chorobu, dejte mi vědět, ať vím, na co se mám léčit:-)

Jo a cesta domů byla poměrně luxusní… už jste někdo jel Pendolinem za 67Kč?? Já jo! :-)

Abych nezapomněla:
1. rozcestník někde po cestě z pohledu cyklisty odpočívajícího ve vodorovné poloze
2. štěpka s kubou
3. výhled z vyhlídky krásná máří:-)
4. kuba a honza
5. na protržený přehradě
6. krásná máří pro velký úspěch znovu... tentokrát skupinové foto