Čtu, hledám, píšu, vztekám se, cituju, chodím sem a tam, cpu se, nespím, trochu brečím a hodně se modlím.
Ano, moje bakalářská práce se blíží ke svému slavnému finále. Když se ze všech svých posledních sil snažím jí na poslední chvíli vtisknout něco převelice zajímavého, nového a neotřelého, mojí jinak docela prázdnou hlavou divoce víří myšlenky na všechno to, co bych právě teď chtěla dělat, ale nemůžu. A tak mám čím dál tím delší seznam činností, na které se těším, až za touhle hrůzou o ničem konečně jednou provždy udělám tečku a zmizí mi z očí.
Tohle je asi můj nejnočnější článek. Taky podle toho vypadá... slovo nejnočnější asi ani neexistuje, co? To je fuk, potřebovala jsem prostě pro změnu jen na chvíli psát žvásty o něčem, čemu aspoň trochu rozumím:)
Krásné ráno všem!