Archiv

neděle 3. června 2007

j´ai réussi le bac; l´avenir demeure incertain...

Bála jsem se maturity z angličtiny. A to hodně. Říkala jsem lidem, že anglicky mluvit neumím. Jejich reakce? Klasika - "ááále nepodceňuj se... anglicky umíš mluvit skvěle!" - samozřejmě mě anglicky nikdy mluvit neslyšeli. Nepodceňovala jsem se. Věděla jsem, že stěží vykoktám dvě smysluplné věty při jednoduché chodníkové komunikaci s turisty a děsila mě představa, že si vytáhnu faktografickou otázku... A tak se i stalo. Otázka č.4: Londýn mě nepotěšila a mě se teď spoustu lidí udiveně ptalo, proč mám zrovna takovou (rozumějte: ani 1, ani 2, ani 3) známku z angličtiny. Rozčilovalo mě to - copak jsem jim to neříkala?? ...

Už je tomu skoro 14 dní, co jsem zkouškou dospělosti úspěšně zakončila osmileté gymnaziální studium... a ještě mi to vlastně ani pořádně nedošlo. Začínám trochu pochybovat, jestli mi to někdy tak nějak "pořádně" dojde:-) Patřičná úleva se dostavila - už nemám žaludeční potíže jako o svaťáku, nepropadám depresi při pohledu na kupy papírů, šanonů, knih, učebnic, ... a toho všeho dalšího, co jsem se snažila v posledních týdnech přečíst a jakkoli si to zapamatovat... ALE přesto stále propadám skepsi, protože - ačkoli mám maturitu (jak zvláštní, tohle psát!) - NIC NEJSEM. A tak se zítra půjdu znovu potit... k přijímacím zkouškám na vejšku. Opravdu se bojím, že mě nevezmou, nepřipadám si připravená.

... a tak se prosím nedivte, až mě na žádnou vejšku nevezmou, ať se nemusím moc rozčilovat, protože - já jsem vám to říkala:-)


1 komentář:

Tomíík řekl(a)...

Ale Beefi klid..jako by jsi nevěděla že to má vrukou někdo kdo tomu rozumí..;o)