Archiv

sobota 2. února 2008

tik tak tik tak tik tak tik tak

tak se mi konečně naskytla ideální příležitost, abych mohla říct, jaký to je, když má člověk zkouškový období. upřímně řečeno mě to nebaví a těším se, až to všechno budu mít za sebou (pokud to všechno dobře vyjde, tak mě čeká už jen jedna zkouška). na druhou stranu se tak trochu - opravdu jen decentně - těším na zkoušky v dalším semestru, protože tajně doufám, že budu poučená z chyb, který jsem teď udělala při přípravě na testy a ústní;-)

fascinuje mě, jak máme často - my, lidé - dojem, že i když děláme hodně věcí, věnujeme se spoustě zájmů a lidí, tak se v našem životě neděje nic převratného. žádné změny se nekonají, významné události se nám vyhýbají, ... a pak se najednou ohlédneme zpět a zjišťujeme, že je všechno úplně jinak než před týdnem, měsícem, rokem, ... jakto, když se za celou tu dlouhou dobu vlastně NIC nestalo? není to trochu divný? já myslím, že je:-)


no nic, jdu se učit...

1.+3. litomyšl
2. klíč od mojí skříně

4 komentáře:

anny řekl(a)...

tyjo...máš fakt pravdu...nic se neděje... :)

jk. řekl(a)...

no ono se pořád něco děje, ale my si to neuvědomujeme. to až když se s odstupem času díváš zpátky tak ti to dojde. totiž právě z takových "bezvýznamných maličkostí" kdy se "nic neděje" se postupně skládá celý život a je škoda, když těma maličkostma člověk jenom propluje, bez toho aby si je uvědomil, nebo si je uvědomil až když skončí.. ;)

jk. řekl(a)...

jo a nejvíc se mi líbí ten klíč :)

Sárushka řekl(a)...

krasny fotky:)uz jsem te chtela jit pokarat za tvou necinnost, ale stihla jsi to napravit driv, nez bylo treba...