Elizabeth & já

Miluju knížky. To, jak voní, jak vypadají, jak šustí jejich stránky a to, jak moc se v nich dá najít, když se dobře hledá. Jednu dobu jsem chodívala do knihovny každý týden a byl to tak trochu můj rituál. Od té doby, co jsem se pustila do studia, které zahrnuje mimo jiné spoustu přečteného, se vyžívám v knihách, které se ani trochu mého oboru netýkají. Asi jsem ještě pořád ve vzdoru vůči autoritám, kdo ví. Už teď se těším, až se s katedrou francouzského jazyka a literatury rozloučím a dostanu konečně chuť přečíst si Paní Bovaryovou, Zolova Zabijáka nebo Balzacovy Ztracené iluze...

Vždycky jsem se tak nějak automaticky řadila mezi příznivce Jane Austen, ačkoli jsem od ní přečetla jen Emmu a viděla 3 filmy na motivy jejích románů. Až v minulém týdnu jsem si ale uvědomila, jak bravurně napsané její knihy jsou. Beznadějně jsem totiž propadla Pýše a předsudku. Je mi jasné, že naše profesorka syntaxe by název knihy s chutí pozměnila na Podmět a přísudek, ale já se nedám! Dokonale se u toho bavím, fantazie pracuje na plné obrátky a ztrácím přehled o realitě. A to na knížkách tak miluju...

Pan Bennet vyslechl jednou odpoledne jejich výlevy na toto téma a pak přísně poznamenal:
"Z vašeho breptání jsem pochopil pouze jedno: že jste největší husy široko daleko. Měl jsem ten dojem už delší dobu, ale teď se mi potvrdil." 
... "Udivuje mě, milý choti," pravila paní Bennetová, "že dokážete jen tak beze všeho prohlásit své děti za husy. Kdybych chtěla nějaké děti urážet, zajisté bych si k tomu nezvolila ty své."
"Jsou-li mé děti hloupé, pak to doufám dokážu po pravdě posoudit." 





Po několika italských písních okouzlila slečna Bingleyová posluchače živou skotskou melodií; a tu přistoupil pan Darcy k Elizabeth a pravil jí: 
"Nepociťujete chuť využít této příležitosti a zatančit si kolo, slečno?"
Usmála se, ale neodpověděla. Překvapen jejím mlčením opakoval svou otázku.
"Ale já vás slyšela," řekla, "jen jsem honem nevěděla, co na to odpovědět. Vím, že ode mne chcete slyšet přitakání, abych vám poskytla potěšení vyjádřit se opovržlivě o mých zálibách; já se však zpravidla nedovedu zříci toho, abych takovéto záměry nepřekazila a nezabránila chystanému výsměchu. Rozhodla jsem se proto sdělit vám, že vůbec nemám chuť zatančit si kolo - a nyní se posmívejte, troufáte-li si."
"Věru že si netroufám."
Elizabeth jeho galantní odpověď překvapila, neboť spíš očekávala, že se urazí; měla však ve svých způsobech něco tak milého a čtveračivého, že se na ni málokdo vůbec dokázal rozzlobit, a Darcyho dosud žádná žena neokouzlila tak, jako ona. Říkal si v duchu, že nebýt jejího nemožného příbuzenstva, byla by jeho svoboda vážně ohrožena.