A došla jsem ke zjištění, že když jsem přes noc sama doma, pocit jistoty a bezpečí mi dodává můj notebook. Beru si ho s sebou večer do ložnice a chodí spát až ve chvíli, kdy mám dostatečně silný pocit, že usnu já. Tak nevím. Je to normální? Není to smutný?
4 komentáře:
:D Budu se opakovat a taky přidám pár ´jujky, jujky´(tak jen aby ses připravila)
Tři - dva - jedna - teď: Miri, já Tě miluju!!! :-) Teda miluju vás dva spolu (s Honzou, ale i s počítačem :D), prostě tam, kde jsi Ty :D
(BTW trochu ten můj comment něčim zavání, ale jednoduše si nemůžu pomoct!) :DDD Je T´aime, mon amour!
Jujky, jujky, jujky... To je fakt úchylka... Na druhou stranu takový notebook hřeje mnohdy víc než manžel.
:-) Frowning daddy
Helou daddy, už se mi stýskalo:) No jo, každý máme nějakou úchylku. Tu tvoji už známe... :) A to "mnohdy" u nás neplatí, radši mám v posteli manžela. Tak zas ve čtvrtek pa!
je to uplne normalni (rozumej: jasne, delam to taky:D)
Okomentovat