Opakuju se, ale žlutokvětým fotkám ještě zdaleka není konec. Zlatý déšt mi v demižónu vykvetl, a i když narcisy z minulého příspěvku zvadly, vzápětí se ve dveřích objevila pohotová ruka s novými, čerstvě natrhanými a mnohem krásnějšími. Mám ráda náš byt i tak, ale sklenice, vázy a láhve naplněné vodou a jarními květy to tady tak krásně rozjasňují, že se tady člověk (teda aspoň já) cítí úplně jinak.
Témata
(ne)studuji
(14)
amerika a já
(46)
family
(126)
FO OD
(47)
christmas time
(24)
in l-o-v-e
(112)
la la la
(39)
learnin´ to fly
(20)
minolta
(4)
miriam en france
(23)
my dva
(17)
napsané
(66)
our first
(33)
photography
(231)
pregnancy
(12)
rodinné radosti
(121)
svatební
(9)
two of us
(18)
v očekávání
(12)
wedding photography
(9)
written
(66)
Archiv
pondělí 4. dubna 2011
jsem out!
Dnes jsem své čtyřleté neteři na její přání přivedla své dvě kamarádky. Naše Bára si je hned zamilovala a tak trochu i zotročila. S velkýma holkama se přeci líp hraje, jsou mnohem zajímavější než děti - bývají totiž hezky oblečené, mívají krásné náušnice a nalakované nehty. Když Bára dnes seděla u jedné z mých dlouholetých kamarádek na klíně, zadívala se na mě vážně a pronesla zajímavou větu: "Miri, můžeš jít klidně už domů." No jasně, to známe. Celé dny mě ukecává, ať jsem u nich "ještě filku". Ukažte jí ale novou, zajímavou velkou holku, a jste ze hry venku :)
na téma:
amerika a já,
family,
FO OD,
la la la,
learnin´ to fly,
napsané,
photography,
rodinné radosti,
written
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
14 komentářů:
Moc hezký blog! Líbí se mi tvoje psaní a o fotkách nemluvě, moc krásně fotíš a dáváš to tu dohromady, už se těším na další příspěvky:)
líbám xxx
Miri zase boduješ:-) ale neboj K zase přijede až za nějakou dobu a budeš v očích B zase IN:-)
PS: asi budu muset sehnat barevné šperky, laky a chodit častěji do hrabáku, holky v černém moc neletí:-)
Miri, takhle po ránu mě Bářin výrok fakt rozesmál.:) Už jsem ti říkala, že miluju tvoje příspěvky?;)
Chachá, tak teď si mě vážně rozesmála! :))
P.S. kdy budeš v Praze? Stejská se mi :,(
to je smutné! Pamatuju si, jak mi asi před loni můj vlastní bratr pověděl, že příště za nima jezdit nemusím, že stačí, když přijede Honza... Teď mě chápeš...
ono se to odeslalo bez podpisu! santé
přesně to mi řekli děti, když jsem přijela představit H... :) takže opravdu chápu:) ale smutný to tolik není, když jsem včera s holkama odcházela, Bára asi desetkrát opakovala "Miri, ty nechoď!" :)
jejda... řeklY děti! pardon... je ráno... :)
ti prcci jsou tou svou bezprostředností prostě k sežrání!:D
jůůů a ty kytičky!:D Teď si uvědomuju, že my tu žádne nemáme! Jak je to možné??? Hned to napravím:-)
taky si jdu pro tyto kere dneska, a odnesu si je domu :)
deti maju akysi zmysel pre prirodzeny vyber :P
Moc hezky fotíš a píšeš, takže neváhám a jsem další follower :) Těším se na další post! :)
tohle se mi stalo s mym synovcem, ale nastesti pak stejne zase zatouzil po mne :)))
Miau, už jsi to napravila? :)
Julia: já už je dnes budu vyhazovat:(
Suzi: :-D ony mají podobných smyslů víc
dík, Mirabelle, to je milý:)
CF: jsem ráda, že v tom nejsem sama:) však oni se pak rádi vrací ke svým "jistým" tetám:)
Okomentovat